Herečka Alena Vránová má předky v Rudolfově

TAJEMSTVÍ VELKÉ ČESKÉ HEREČKY OBJASNĚNO

Začátkem roku 2021 jsem při shlížení na internetu objevil staré číslo Ledenického zpravodaje (červen 2012). Zaujal mě článek Jiřího Cukra, v němž píše o velké české herečce Aleně Vránové a jejím vztahu k Ledenicím. Maminka pocházela z Radostic, tatínek Miroslav, syn učitele Josefa Vrány, ale patřil domovskou příslušností do Rudolfova. Stejně tak i jeho jediná dcera Alena.

Začal jsem pátrat v rudolfovské historii. V knize Dějiny města Rudolfova od Bedřicha Bohnela se na str. 419 nachází důležitá zmínka ….“Matěj Šefl, mistr klempířský (tchán učitele Josefa Vrány)“.

Rozběhlo se až detektivní pátrání v matrikách a jeho výsledky vám teď ve dvou následujících článcích předkládám. Za SPR Jan Řehovský.

PAN UČITEL JOSEF VRÁNA

Učitel a český vlastenec Josef Vrána se narodil roku 1877 v Holešovicích (dnes Praha VII). Ve svých 21 letech nastupuje učitelskou dráhu na české škole v Rudolfově, kde se zapojuje do činnosti českých spolků (Národní jednota pošumavská, Občanská beseda). Pomáhá při založení českého hasičského sboru v roce 1911, spolu s poslancem Vojtěchem Kržem vede neúnavný boj za českou školu. Stojí u položení základního kamene české školní budovy v září 1911, stejně tak je přítomen jejímu otevření v říjnu 1912. Dál bojuje za splacení dluhů ze stavby školní budovy, které nechce německé vedení města uznat, ani platit. Po dostavbě školy začíná další boj o její vybavení a otop na zimu, aby mohla škola dobře fungovat. Od svého příchodu na Rudolfov shání potřebné prostředky pro nemajetné děti.

Také osobní život je v této době úzce spjat s Rudolfovem. V roce 1902 se žení s Annou Marií Šeflovou (nar. 1879), učitelkou mateřské školy. Brzy přicházejí děti, Miroslav Josef (1903), Vladimír (1904, ten však brzy umírá), Vlasta Marie (1906).

Syn Miroslav Vrána byl aktivní ochotník a napsal několik drobných divadelních her, oženil se v roce 1931 s Františkou Staškovou z Radostic a přesídlil do Prahy. Pracoval na ministerstvu financí jako úředník. 30. 7. 1932 se mu narodila jeho jediná žena Alena, později významná česká herečka. Miroslav Vrána umírá v roce 1937 na tuberkulózu.

Na začátku roku 1918 zažívá Josef Vrána na Rudolfově zklamání, když je na místo řídícího učitele jmenován Václav Peyrek. V únoru 1924 umírá dlouholetý spolupracovník Vojtěch Krž. Vrána odchází z Rudolfova nedlouho poté, na vlastní žádost je přeložen na místo řídícího učitele školy v Ostrolovském Újezdě. Svou učitelskou kariéru uzavírá dvouletým působením na škole v Borovanech. Po svém penzionování žije v Ledenicích, zde 15. dubna 1946 – tedy před 75 lety – umírá.

DYNASTIE ŠEFLŮ I.

Zakladatelem rozvětveného rudolfovského rodu Šeflů byl Matěj Šefl (1847 v Rakovníku). Jako klempířský tovaryš přišel do Českých Budějovic, jako člověk pracovitý a šikovný se stal klempířem a pak i mistrem klempířským. Osudný se mu ale stal Rudolfov. Nachází zde svou životní družku, manželku Annu Šafářovou (1845) a zakládá s ní početnou rodinu. Nejprve spolu bydlí u jejích rodičů (Rudolfov 77). Mají 8 dětí, Adolf (1869, narodil se ještě před svatbou (1871)), Matěj (1871, ve 20. letech 20. století starosta Rudolfova), Leopold (1872), Josef (1875, padl v 1. sv. válce), Václav (1877), Marie Anna (1879, v roce 1902 provdána za učitele Josefa Vránu), Anna (1881, provdána 1902 za Antonína Žikeše), Antonín (1883).

Žádný z potomků Matěje Šefla nezemřel v dětském věku, všichni založili své rodiny. Pro svou rozrůstající se rodinu postavil Matěj Šefl dům (Rudolfov 164), umírá v 61 letech v roce 1908. Jeho manželka jej přežilo o 19 let a umírá v roce 1927.